Superstar a Semafor (16.05.2005)
Včerejší večer jsem samozřejmě strávil u televize. Jak jinak. Hokej samozřejmě vedl, ale o přestávkách jsem přepínal na Novu. A někdy - přiznám se - i při našem oslabení. Na pořad Česko hledá superstar se rád dívám, jak jsem již psal i dříve. Včera mi ale něco silně vadilo. A to byly "moderní" aranže semaforských songů v podání doprovodné skupiny Pajky-pajk (či jak se to píše?). V hudbě snesu dost, řekl bych, že dokážu poslouchat téměř cokoliv (pokud to netrvá moc dlouho). Včerejší výkon skupiny - tedy důsledek autora aranží - mě ale vysloveně vadil. Podle mě se autor snažil upřednostnit skupinu za každou cenu na úkor sólisty a dokonce ho svými mírně řečeno netradičními harmonickými a rytmickými postupy intonačně a rytmicky rozhodit, což se skupině skutečně v několika případech úspěšně povedlo. S uvedenou skupinou nemám žádný problém, jsou v ní výborní muzikanti a dosud se mi jejich styl velmi líbil. Přiznám se, že mě už zarazilo, když na začátku oznámili, že tato skupina bude doprovázet účastníky soutěže i při interpretaci těchto písní. Bohužel - skutečnost byla mnohem horší, než jsem se obával. Použitý typ aranží se k hudbě Semaforu podle mého názoru vůbec nehodil, nedoprovázel sólisty, ale skupina hrála většinou zcela nezávisle svoji linku a chudáci kandidáti na superstar se snažili trefovat do jazzových postupů, brejků a novátorských aranží, zcela evidentně nehodících se k geniálně jednoduchým a notoricky známým písním. Hráči doprovodné skupiny se zcela evidentně bavili daleko více, než soutěžící a - myslím si - i než porotci, jak to občas dali trošku i najevo. Tak jsem si říkal - jestli se pan Jiří Suchý skutečně dívá, musí se chytat za hlavu a svolávat hromy a blesky na původce této aranžérské hrůzy. Originalita hraníčící s výstředností za každou cenu - to jest zřejmě příčinou. Soutěžící - i oblečením a vizáží stylizovaní do semaforské doby - měli podle mě právo na odpovídající stylový původní, originální doprovod, a to jak co se rytmu tak harmonie týče. Toto byl ukázkový příklad, jak lze krásné písničky nevhodně zvolenou aranží zcela pohřbít. Co naplat - v některých věcech jsem asi příliš konzervativní...