Zemřel Jarda Mrkvička, muzikant a kamarád (08.05.2007)
Druhý květnový den mě zastihla další z oněch smutných zpráv, které oznamují definitivní odchod některého z mých kamarádů či dobrých známých. Tentokrát byla tato zpráva o to smutnější, že se jednalo o kamaráda muzikanta, rockera, kytaristu a zpěváka Jardu Mrkvičku. Vzpomínám, kdy jsem se s ním setkal úplně poprvé, ale asi to bylo na libické taneční zábavě, kde účinkoval s kapelou The Byllis se svými bratry Láďou, Karlem a Zbyňkem, což mohlo být tak před třiceti léty. Naše osudy se pak mnohokrát protly, nejdéle asi za existence kapely TONIC, o které jsem psal shodou okolností v příspěvku z listopadu 2006 a z kterého je i fotka z vystoupení této skupiny. Na tuto skupinu mám hezké vzpomínky, zažili jsme spoustu krásných společných hudebních i mimohudebních zážitků a moc srandy. Jardu mám v paměti jako rockera, který hudbě dával všechno a na jeho výkonech to bylo znát. I po těžkém úrazu a následném odchodu do invalidního důchodu tím víc cvičil ve svém domku v Zehubech a na četná vzpomínková vystoupení kapel TONIC a MERCURY přijížděl vždy perfektně připraven. Za svůj bohatý muzikantský život účinkoval v mnoha kapelách, ale bohužel nemám zdaleka o všech přehled. Naposled, pokud vím, hrál opět se svými bratry v kapele FARAON.
Moje poslední setkání s Jardou se odehrálo asi před třemi či čtyřmi týdny v Perknově, kde jsme měli zkoušku na vzpomínkové vystoupení v Effect klubu v HB. Těžká choroba ho v té době již natolik poznamenala, že jsem ho v první chvíli vůbec nepoznal. Velice těžce se pohyboval a hrál jen s velikým sebezapřením, bylo zřejmé, že je velice zesláblý a že má bolesti. Přesto přijel i odjel jako řidič autem. Kvitoval s povděkem, že se o něj jeho děti postaraly a že u nich bydlí v Nové Vsi. Tam jsem ho také zahlédl a zamával mu zhruba před třemi týdny naposled, když jsem projížděl Novou Vsí a on se opíral o zábradlí balkonu svého nového obydlí. Škoda ale, že si ho déle neužil... Na vystoupení do Effect klubu už nepřijel.
S Jardou se jedu naposled rozloučit zítra 9.května na pohřeb do Havlíčkova Brodu v 11 hodin. Myslím, že tam bude spousta muzikantů. Rocková hudba hýbala a prostupovala celým Jardovým životem. Měl po svém otci - stejně jako všichni jeho bratři - velký hudební talent, improvizační schopnosti a - což je mi obzvlášť sympatické - stejně jako já hrál i zpíval zejména podle sluchu a ne podle not. A co hlavně - jeho život byl životem rockera se vším všudy, nejen na pódiu. Až do poslední chvíle dával své velké celoživotní lásce - hudbě - vše bez ohledu na své hroutící se zdraví. Zastavila ho až samotná smrt. Čest jeho památce.