Splachovač WC si umí počkat! (23.03.2008)
Jeden ze zásadních Murphyho zákonů praví, že "Pokud se něco může pokazit, pokazí se to", či tak nějak. A pokazit se může vlastně úplně všechno - počasí, nálada, vztah k čemukoliv či komukoliv, zuby, žaludek, jídlo či pití, auto, pračka - či dokonce i takový obyčejný splachovač WC... S tímto nikterak složitým zařízením mám ovšem navíc tu - dokonce opakovanou - zkušenost, že se pokazí v zásadně nevhodnou dobu. Včera si vzpomněl o půl jedenácté večer, kdy jsem se chystal k zaslouženému spánku.
Obdržel jsem onu "potěšující" infomaci od mé dcerušky, která vyšla z koupelny přede mnou. "Protéká zase záchod", uslyšel jsem a v duchu zaklel. No co, řekl jsem si, rozdělám to, rozhejbám onu páčku s plovákem a ono se to umoudří, jako již několikrát. Neumoudřilo se to. Mrcha... Hlavou mi běželo mnoho hrubých slov a černé myšlenky na velké kladivo, které mám naštěstí až ve sklepě. Vychladl bych, než bych ho donesl... Napouštěč si postavil hlavu právě v okamžik, kdy jsem se chystal jít spát a před námi jsou dva volné dny, kdy nemůže být nahrazen novým zařízením či alespoň opraven sadou nových těsnění zakoupeným v železářství. I když s onou sadou těsnění nemám dobré zkušenosti, kdysi jsem je všechna vyměnil a stav zůstal stejný. Nakonec musel být napouštěč celý nový.
Boj s napouštěčem jsem tedy prohrál, tak jsem se jal zavírat přívodní ventil na zdi, který jse spojený s napouštěčem kovem opletenou hadicí. Točím plastovým kohoutkem a nic. Kohoutek se otáčí, ale voda protéká stále. S obtížemi jsem jej sundal a hle: šikovný konstruktér ušetřil nějaký gram plastu a navrhnul kohoutek dutý, takže při potřebě většího kroutícího momentu na osu kohoutu spolehlivě uvnitř prasknul a stal se zcela nepotřebným. Prohlížím kohouty u bidetu, které jsou stejného typu - jsou taky prasklé. Opět mi hlavou a už i ústy probíhá řada neslušných slov a odcházím k půdě do kontejnerů s nářadím pro francouzský klíč. Tím konečně zavírám vodu na kohoutu k přívodu k WC a s pocitem špatně vykonané práce odcházím do ložnice s úmyslem rychle usnout, což se mi kupodivu daří nesrovnatelně lépe, než výše popisovaná oprava.
Dnes dopoledne jsem - asi pouze načas - nad ventilem triumfáně zvítězil, podařilo se mi v celkem solidním čase nastavit kombinací nastavení polohy přívodního ventilu (snížením průtoku) a kolečkem na napouštěči takový stav, kdy se zásobník WC napouští a i uzavírá. V té slavnostní chvíli mě vyvstala na mysli známá slova slova: "Mám rád ty chvíle, kdy se človeku opět podaří zvítězit nad hmotou" - jak pravil klasik Miroslav Horníček, když se mu podařílo levou rukou - LEVOU RUKOU!!.. ostříhat prsty na své pravé ruce.