Chotěbořské radnici chybí střecha (29.03.2008) 
Chotěbořskou radnici mám a budu mít pevně spojenou s Základní uměleckou školou, tedy dříve LŠU (Lidová škola umění). Tato historická budova prochází od poloviny loňského roku náročnou a drahou rekonstrucí, s kterou jsou spojeny mnohé trable a problémy. Doufám, že se vše podaří dle upraveného projektu, že město bude mít dostatek financí na dostavbu a že tato rekonstrukce bude dokončena v termínu. Momentálně je tato budova zcela bez střechy i bez veškerého trámoví, které muselo být zcela odstraněno kvůli napadení dřevomorkou, mimo pár trámů, které podepírají nyní nezvykle "odstrojenou" věž s hodinami, které jakoby "chybí sukýnka".
S touto budovou mám spojeno mnoho vzpomínek, i když už poněkud mlhavých, zejména z let kdy jsem navštěvoval LŠU jako žák hudebního oboru hry na klavír. Moji jedinou učitelkou byla paní učitelka Koudová, která mě přivedla ke krásám klavírní hudby a podařilo se jí mnoho mě naučit. Ale nebyl jsem moc pilný žák, často jsem nebyl připraven na hodinu a v těchto případech jsem vždy přemlouval paní učitelku, aby mě něco zahrála. Mnohdy jsem uspěl a zakryl tak vlastní nepřipravenost. Mým celoživotním hendykepem je ovšem čtení not. Hraní z listu je pro mne něco nepředstavitelného, všechny skladby včetně etud jsem se víceméně musel naučit zpaměti, neboť mě čtení not při hře vždy dělalo problémy. Na druhé straně když jsem dostal úkol naučit se nějakou skladbu na koncert zpaměti, měl jsem volno, neboť už jsem to uměl. Před vystoupeními na žákovských koncertech jsem měl vždy trému, takže jsem své vystoupení málokdy svedl bez jediné chyby. Také obě naše děti učila paní učitelka Koudová a na jejich žákovských koncertech jsem s nimi prožíval trému a úspěch při potlesku.
V koncertním sále ZUŠ jsem navštívil i mnoho zajímavých a krásných hudebních koncertů na kterých účinkovali buď chotěbořští amatérští hudebníci nebo externí profesionální hudebníci, o některých z nich jsem již dříve psal. Tato budova prostě je doufám že po opravě bude nadále chotěbořským kulturním stánkem a centrem č.1. Přeji všem učitelům i žákům ZUŠ aby se brzy vrátili do krásného opraveného prostředí a aby jim to muzicírování, výtvarničení i tanec šlo ještě lépe, než doposud.
P.S. - mimo téma - na tom našem hřbitově to stále vypadá stejně hrozně - viz fotky.