Pravda a spravedlnost musí zvítězit nad demokracií? (20.03.2009)
Začal jsem psát komentář k předchozímu článku, ale jeho rozsah se tak rozrostl, že jsem se rozhodl zařadit jej jako nový článek. Myslím, že se stále směšují pojmy jako pravda a spravedlnost (zhusta používané jako podstatné i přídavné jméno) s pojmem demokratické rozhodnutí. Pravda a spravedlnost coby filosofické kategorie jsou v tomto nedokonalém světě natolik subjektivní, relativní a navíc zneužívané a zprofanované pojmy, že je pošetilé se domnívat, že by se jich mělo v demokratické společnosti dosáhnout jakýmkoliv hlasováním.
Že je tento zůsob rozhodování nedokonalý je zřejmé a dokazatelné na mnoha příkladech, toto je možná jeden z nich. Hlasování, jako jeden z pilířů demokracie, chápu jako nástroj jak rozhodnout o věci veřejné, jak z tisíců různých názorů, "pravd" a "spravedlností" jednotlivých osob vytvořit jedno právoplatné rozhodnutí. Je jasné, že pro mnohé tyto osoby se bude jevit v porovnáním s jejich "pravdou" a "spravedlností" toto rozhodnutí jako nespravedlivé, zaujaté, či dokonce škodlivé. Žádní zastupitelé nejsou vševědoucí stroje, aby pouze "zprůměrovali" názory svých volitelů. V tomto rozhodovacím systému (čimž demokracie fakticky je) vstupuje do tohoto rozhodování celá řada dalších faktorů jako jsou emoce, vztahy, osobní zájmy, peníze, majetek, lobování a řada dalších. Každý zastupitel si podle svých motivů, informací, schopností a osobnostních předpokladů všeho druhu (někteří jsou dokonce "všeho schopní" :-) a mnohdy i třeba podle momentální nálady (případně stranických nařízení či volebního programu) vytvoří (nebo by si alespoň měl vytvořit) svůj názor na věc a podle toho hlasují. Je bláhové předpokládat, že takto se zjistí či zajistí "spravedlnost" či "pravda". Bohužel ale nebylo dosud vynalezeno nic lepšího. Tedy - alespoň o ničem takovém nevím.
V matematice jsou totiž popsány analogické ulohy - jedná se o úlohy multikriteriální optimalizace, které se snaží nalézt optimální (=nejlepší) řešení s tím, že míra kvality konkrétního řešení je měřena více kriterii než jedním. A to je přesně tento případ. Matematické vyjádření souhrnu těchto kriterií se zove "účelová funkce". Řešení, které vykazuje maximální (případně minimální) hodnotu této účelové funkce je prohlášeno za optimální. Není bez zajímavosti, že i když je celá úloha přesně popsána soustavou rovnic a účelová funkce přesně specifikuje váhu jednotlivých kriterií, neexistuje obecný matematický postup jak nalézt ono optimální (="nejlepší") řešení. Existuje pouze řada metod, jak se postupně propracovat k řešení, které se tomu optimálnímu blíží. A to se jedná o exaktní matematický model! Představte si ale například úlohu matematicky popsat soustavou rovnic a účelovou vícekriteriální funkcí jediné rozhodování v poslanecké sněmovně! Je to samozřejmě zcela vyloučené.
Rozhodování o věcech veřejných na jakékoliv úrovni je bezesporu složitá úloha vícekriteriální optimalizace. Otázkou je, co je v ní účelovou funkcí, případně co by mělo být, a zda je při hlasování hledáno optimální řešení. A to je zřejmě to, co hledal autor pořadu o Javorném. Pokud by tedy zastupitelé přistupovali k rozhodnutí zcela pragmaticky, potažmo matematicky, znalí matematických teorií o multikriteriální optimalizaci a ochotní podřídit se jediné účelové funkci (kterou by sami sestavili), bylo by možné ke každé variantě jejich rozhodnutí spočítat hodnotu této účelové funkce a vybrat optimální řešení. Tato metoda se například úspěšně používá ve výběrových řízeních všeho druhu. Problémem ovšem mnohdy i v těchto případech zůstává subjektivita při definici oné účelové funkce, jejíž hodnotou jsou porovnávány jednotlivé varianty k rozhodování.
Každý zastupitel si totiž - ať vědomě nebo nevědomky - vytvoří pro každý případ svoji účelovou funkci a mnohdy není schopen či ochoten o ní diskutovat nebo jí alespoň veřejně deklarovat. Změnit konkrétní osobní účelovou funkci znamená ovlivnit zastupitele, probudit některé jeho emoce, dovedně využít některé jeho slabosti, nálady, vrtochy nebo jiné charakterové rysy. To je soubor schopností, nazývající se "umění" politiky. Pravdou je, že toto "umění" je mnohdy ne zcela čistou manipulací na hranici zákona a dobrých mravů ale tak to je.
Vlastní akt hlasování je pak pouhou výslednicí "optimálních" řešení jednotlivých zastupitelů. Pokud by se tedy zastupitelé chtěli skutečně dobrat k řešení, optimální pro danou obec, kraj či stát, museli by se nejdříve shodnout na podobě účelové funkce, a v tom je ten problém. Zdá se, že v mnoha případech by to možná šlo. Tak by se - přísně matematicky vzato - mohlo objektivně nalézt sub-optimální rozhodnutí vzhledem k dané obci či obasti, za kterou se v dané věci rozhoduje. Znamenalo by to ale od základu změnit rozhodovací proces o veřejných věcech. Zastupitelé by se museli shodnout pouze na jednoznačně kvantifikovatelném kritériu (třeba složeném z více sub-kritérií), které chtějí maximalizovat (či minimalizovat). Tím by jejich práce skončila a samotný výběr varianty by mohl transparentně zařídit výkonný úřednický aparát či snad dokonce počítač.
Já vím, zní to vše jako špatné sci-fi či nesrozumitelný blábol. Skusím ale svoji teorii aplikovat na konkrétní příklad - třeba ta žádost občanů Javorného: Zastupitelé by tedy pouze měli prohlásit, jakou účelovou funkci chtějí v rozhodování použít. Ale tady začínají problémy. Jelikož případnou ztrátou Javorného obec Horní Bradlo zjevně nic materiálního nezíská, naopak ztratí (1/6 lesů + obyvatele => menší dotace obci). K prohlášení souhlasu s odtržením jako optimálního řešení bylo by třeba do účelové funkce nějakým způsobem zahrnout nějaký kvantifikovatelný nehmotný zisk pro Horní Bradlo. Co by jím ale mohlo být? Pochvala a poplácání po ramenou od občanů Javorného či Krásného? Dobrý pocit? Napravení staré křivdy komunismu? To by měl být asi úkol pro občany Javorného. Co tedy položit na stůl zastupitelstva jako protiváhu zjevné materiální ztráty, aby došlo ke změně účelové funkce zastupitelstva jako celku. Úkol je to nelehký a zdá se, že jeho řešení je v nedohlednu.
Nabízím jednu variantu. Na jednu stranu se totiž v dosavadních debatách tak trocho pozapomělo, a to na obec Krásné. Ta totiž případným připojením Krásného majetek i občany naopak získá. Proč si tedy starostové či všichni zastupitelé obcí Horní bradlo a Krásného nesednou ke kulatému stolu a nevyříkají si to z očí do očí? Pokud jsou dobrými politiky, měli by vyjednat oboustranně přijatelný kompromis a s ním předstoupit před občany. Zastupitelé Horního Bradla by měli při tomto jednání deklarovat své účelové funkce a zastupitelé Krásného by měli slevit z toho, že jim Javorné spadne "zadarmo" do klína. Pokud nechtějí pominout historickou argumentaci, nechť se odrazí v koeficientech výsledné společné účelové funkce, potažmo nějaké kompenzace. Nechtějme ale na zastupitelích Horního Bradla, aby se sami od sebe rozhodli pro řešení, které dle zřejmé účelové funkce není pro obec Horní Bradlo optimální. To bychom je nutili k iracionálnímu rozhodování.
Medializací celé kauzy a zpochybněním legálnosti jejich hlasování se zastupitelé Horního Bradla dostávají pod tlak a občané Javorného zřejmě doufají, že pod tímto tlakem toto iracionální rozhodnutí zastupitelstvo dříve či později podpoří. Doufám pevně, že tomu tak nebude a že se kauza vyřeší u jednacího stolu tak, aby nebyla výhodná jen pro jednu stranu, ať už je to kterákoliv z nich. Nezapomínejme ale, že ty strany jsou skutečně tři.
Tak, safra to jsem se rozjel... To snad nikdo nemohl dočíst až sem... A kdo to dočetl až sem, je buď nezaměstnaný nebo taky tak trochu trhlý jako já :-) Klobouk dolů před tebou, čtenáři a co ty na to "jako svazák?" :-)
Komentáře
1. komentář napsal(a) Michaela Kloučková dne 21.03.2009 v 09:41
85.71.206.236
Vážený pane Císaři, velice Vám děkuji za Váš názor. Vyjádření našeho problému pomocí účelové funkce dává věci zase nový, velmi zajímavý rozměr. Zajímavá je i myšlenka, že obec Horní Bradlo případným odchodem Javorného nic materiálního nezíská. Pan starosta v reportáži řekl, že občané Javorného si musí uvědomit, že se v Horním Bradle bude budovat kanalizace. To je v pořádku, samozřejmě. Určitě souhlasím s tím, ať už je kanalizace v Horním Bradle konečně vybudována. Pokud vím, je to v plánu už mnoho let. Musíme se také smířit s tím, že občané ze zbývajících místních částí mimo Horní Bradlo budou i nadále vyvážet své jímky do Seče. Podle informací, které máme, z hygienických důvodů není možné obsah jímek svážet do čističky, která má být vybudována. Samozřejmě, je nám také jasné, že není reálné, aby se kanalizace budovala i v Javorném. Nikdo z nás to proto ani nechce. My se už mnoho let smiřujeme se vším, co se tady děje, respektive neděje. Například tolikrát opakovaný problém s dodávkou vody. Voda najednou netekla, a místní lidé to cítili jako problém. Naše rodina má studeň vlastní, protože jsme již dávno dospěli k názoru, že na tak malé vesnici nemůže být člověk pokud možno na nikom závislý. Ostatní ale problém měli. Pan starosta přijel a řekl, že se o to starat nebude, protože nemusí. Je to pravda. Také jsme to zjišťovali na příslušných úřadech, dokonce nám řekli, že pan starosta se tam ptal již před námi, že se o občany v tomto směru opravdu ze zákona starat nemusí. Poradil jim, ať si chodí pro vodu k nám. To jsme jim samozřejmě již dříve nabídli také. Ale stačilo tak málo. Vstoupit v jednání s dodavatelem vody a dát občanům alespoň nějakou naději, že v tom nejsou sami. Dokonce v Zápise ze zasedání zastupitelstva dne 12.8.2008 se lze dočíst, že „obecní zastupitelstvo pověřilo starostu obce opětovným jednáním ve věci skutečného uzavření smlouvy na odběr vody v co nejkratším termínu“. Dosud (21.3.2009) ale žádná smlouva není. To je jen jeden z posledních příkladů, proč jsme požádali o návrat zpět k obci Krásné. Možná by Vás taky, pane Císaři, nebavilo stále za panem starostou chodit a prosit, kdy už budou vyřešeny jednotlivé problémy a slyšet jen „příští týden, příští týden, už to určitě bude,“ ale ve skutečnosti se tak nikdy nestalo. Musím se přiznat, že jsem byla opravdu velmi naivní, když mě na začátku nenapadlo, že by mohl být problém v lesích, které k Javornému patří. Požádali jsme o uzavření dohody o změně hranic. Nenapadlo nás, že když se dosud žádná investice v Javorném neudělala, že by měl být problém nás pustit. V Javorném není nic, co by bylo třeba finančně vykompenzovat. Nová, mnohokrát slibovaná, čekárna dosud nestojí, do dodávky vody ani do kanalizace žádné peníze nešly, vysázené stromy po vykácení bříz na návsi snad ani za žádnou investici považovat nelze. O jiné úpravě zeleně také nemůže být řeč. Nevím proto, co by mohlo zastupitelům bránit v tom, aby nás pustili. Tak mě teď napadá, že možná v tomto je jistá „materiální“ protiváha k tomu, o čem, pane Císaři, píšete. Prostředky, které pan starosta ušetřil za výdaje v Javorném, byly jistě účelně investovány jinde. Až dosud tedy měli občané Horního Bradla i přilehlých osad mimo Javorné možnost využívat výnosy z javorenských lesů. Myslím, že tak to jistě je, když u nás žádné investice vidět nejsou. Nepřipadá mi ani nic špatného, kdyby Javorné obci Krásné „spadlo do klína“, jak píšete, protože právě z jeho klína bylo během vlády komunistického režimu vytrženo. Později zastupitelé obce Krásné darovali lesy Javorného obci Horní Bradlo. Připadalo jim to tehdy morální a byli přesvědčeni, že javorenské lesy mají být tam, kde jsou občané Javorného, i když by pro ně bylo jistě výhodnější, kdyby si je nechali. Škoda, že neznali Vámi prezentovanou účelovou funkci, jistě by tehdy podobnou chybu neudělali. Dnes už ale podobné uvažování neplatí? Lesy jsou Bradla a historie nikoho nezajímá. Dokonce po zasedání, kde byla naše žádost o uzavření dohody o změně hranic schválena, s v zápise i v usnesení objevilo, že byl schválen „přechod občanů“. Občany by klidně pustili, ale lesy by si v Horním Bradle nechali, ty lesy, které historicky vždy patřily k Javornému a které Hornímu Bradlu darovalo Krásné. S pozdravem Michaela Kloučková, Javorné
2. komentář napsal(a) David Macháček dne 21.03.2009 v 21:02
77.48.127.251
Vážený pane Císaři,ve svém textu jste uvedl:"Zastupitelé Horního Bradla by měli při tomto jednání deklarovat své účelové funkce a zastupitelé Krásného by měli slevit z toho, že jim Javorné spadne "zadarmo" do klína."Připouštíte prosím i takový pohled, že majetek Javorného spadl rozhodnutím komunistů zadarmo do klína Hornímu Bradlu? Nebo Bradlo poskytlo Krásnému nějakou kompenzaci?Děkuji za objasnění.
3. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 21.03.2009 v 22:33
193.86.172.167
Díky Jirkovi Císařovi jsem si krásně zavzpomínal na obor, který jsme oba kdysi studovali. Tedy na matematické modely v ekonomii. Od té doby uplynulo mnoho vody a oba jsme se s Jirkou dali na komunální politiku. Já kromě toho ještě stále koketuji s tou politikou vyšší. A tak jsem rád, že nám přibyl do party další ekonom-matematik, který se jmenuje Tomáš Sedláček. Je mladý, cestuje po světě a má chvílemi až šokující názory. protože poslední dobou dává hodně rozhovorů, možná jste od něj něco četli. 6. března na něj bylo narvané divadlo ve Žďáru nad Sázavou. A ten Tomáš Sedláček, člen vládní skupiny NERV, vypráví věci, které mne už často v souvislosti s ekonomií, matematikou a politikou také napadly. On totiž říká, že pro interpretaci ekonomie (prosím neplést si ekonomii s účetnictvím, to jsou dvě opravdu zcela odlišné disciplíny) nestačí matematika, ale že je zapotřebí dávat větší prostor i filosofii a dokonce teologii! A jsme u těch dobře spočítaných účelových funkcí. Kdo podle nich postupuje, aby co nejvíce vydělal, je dost často tak trošku svině (doufám, že mi správce webu tento výraz odpustí a příspěvek nevymaže). Bohužel, většinou vyděláme jenom díky tomu, že někdo jiný prodělal. Proto se nejlépe vydělává na lidské hlouposti. Jenže právě na to je potřeba mít hroší kůži a kačení žaludek. Pokud je nemáte a jste měkota, tak prostě nevyděláte. Ale zase jste charakter. Akorát že za charakter si dneska nikde nic nekoupíte. Podtrženo a sečteno, kdo se chová slušně, ten je za blbce, protože se vykašlal na účelovou funkci a nic nevydělal. Proto Tomáš Sedláček říká, že k matematice je dobré vzít na pomoc i filosofii a teologii. Světová hospodářská krize totiž vznikla jen a pouze z toho, že všichni byli moc nenažraní a bezohledně maximalizovali své účelové funkce. Přijít o lesy znamená přestat používat matematiku a být charakter, toť vše.
4. komentář napsal(a) Jirka C. dne 22.03.2009 v 14:08
90.183.117.12
Milane, nemyslím si, že je možno takhle černobíle rozdělovat lidi na slušné charakterní (jsoucí za blbce) a nenažrané bezohledné (svině). To mě k tobě zrovna nesedí, a to nejen proto, že to zavání kapitalisty a proletariátem. A co se týká "mé" účelové funkce - nesprávně ji zjednodušuješ na pouhý hmotný zisk. Myslím, že jsi už poněkud pozapomněl, co to účelová funkce je a z čeho se skládá. Pokud by šlo jen o zisk či hmotný prospěch, nešlo by o multikriteriální optimalizaci, ale hledání prostého extrému jedné funkce. Chování lidí a jeho zákonitosti podle mého názoru nelze takto zjednodušovat, i když by si to možná mnoha politikům vyhovovalo. Pan Sedláček má zajímavé názory a v lecčems s ním souhlasím. Umí se na dnešní společnost podívat jakoby zvenku a nezaujatě a odhalit a nemilosrdně pojmenovat její základní problémy a neduhy. Je jich mnoho, s tím souhlas. Nesouhlasím ale s tvrzením, že ten, kdo podniká a realizuje zisk, vydělá jen na tom, že někdo jiný prodělá. To je jednostranné levicové tvrzení a nelze jej takto paušálně uplatnit, možná tak na burze cenných papírů. Ale i to je na delší diskusi.
5. komentář napsal(a) Jirka C. dne 22.03.2009 v 14:23
90.183.117.12
Vážená paní Kloučková, děkuji Vám za Vaše názory a informace, umístěné do této diskuze. Nekladu si za cíl nikterak ovlivnit jednu či druhou stranu či dokonce do toho sporu zasahovat. Neznám jeho historii, nežiju v Horním Brádle ani v Javorném a neznám nikterak zevrubně historii vztahů těchto dvou obcí ani této kauzy. Příčinou, proč vznikl minulý příspěvek, byl můj názor na nevyváženost a nestrannost televizní reportáže o tomto sporu. V druhém příspěvku jsem se zamyslel nad institutem hlasování a snažil jsem se ho srovnat s jedním typem matematických úloh. Toť vše. Chápu Vaše důvody, proč se Vám nelíbí můj názor na jedno z možných řešení sporu, uvedeného v závěru, ale já Vám jej (ani nikomu jinému) nevnucuji a zároveň nepochybuji, že občené Javorného a Horního Bradla dojdou k svému vlastnímu řešení svou vlastní cestou.
6. komentář napsal(a) Jirka C. dne 22.03.2009 v 14:43
90.183.117.12
Vážený pane Macháčku, nevím, jestli Horní Bradlo poskytlo Krásnému nějakou kompenzaci. Myslím ale, že to nevíte ani Vy. Míním, že by si to měli vyříkat zejména místní občané a zastupitelé, neboť ti o tom vědí zdaleka nejvíce, znají se navzájem a hlavně - budou dále v dané lokalitě žít. To už ale v současné době dost dobře nelze, neboť právoplatnost usnesení byla dána z popudu občanů Javorného na přeskum ministerstvu vnitra a proběhla ona nevyvážená reportáž ve veřejnoprávní televizi. Jakékoliv další rozhodování - pokud bude - bude tedy již bohužel ovlivněné zvěnčí. Obecně se nemyslím, že by zrovna skutečnost, že před válkou byla nějaká malá obec součástí jiné obce než nyní, zakládala nyní ten rozhodující důvod k návratu "věcí" zpět. Vše ale jednoznačně musí probíhat v rámci platné legislativy a já zatím nepochybuji, že probíhá.
7. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 22.03.2009 v 14:57
193.86.172.167
Jirko, život má samozřejmě pestřejší barvy, ale aby mohla vniknout diskse, je nutné vymezit krajní polohy, mezi kterými se vše odehrává. Ale snad se shodneme v tom, že v dnešní politice převládají zájmy (skupin i jednotlivců) nad poctivou snahou hledat obecné optimální řešení pro všechny čili konsensus. Kupodivu fungování všemi opovrhovaného Evropského parlamentu je založeno právě na zdlouhavém a leckdy nekonečném vyjednávání, na jehož konci je shoda. V EP není zvykem nikoho válcovat hlasováním typu 101:99 jako v české politice. Obyvatelé místní části obce nkdy nemají šanci přehlasovat obyvatele většího centra, se kterým jsou spojeni. A tak o plynovodu v Klouzovech nerohodují obyvatelé Klouzov, ale obyvatelé Chotěboře, kteří sedí ve společném zastupitelstvu a vůbec je nezajímá, čím se v Klouzovech topí, protože tam nebydlí. Jejich zájmem je postavit bazén, sehnat peníze na provoz zimního stadionu, opravit ve městě chodníky, opravit starou radnici, zrekonstruovat kino, vybudovat hřiště s umělou trávou, zasíťovat stavební parcely, atd. a teprve až toto všechno bude, přijdou na řadu místní části. Je to demokratické ale není to vůči místním částem fér. Proto jsem rád, že například právě v těch Klouzovech se svého plynovodu konečně dočkají, i když nemají nikoho v zastupitelstvu, kdo by tam za ně bojoval. A postupně směřují investice i do dalších místních částí. Aby to však bylo možné, museli chotěbořští zastupitelé odsunout některé ze svých legitimních zájmů. To se nedá nařídit ani vynutit, demokracie na to nemá žádné páky, záleží na konkrétním složení zastupitelstva, jestli tam ta vůle je či není, jestli se snaží být spravedliví i k vesničkám, které pod Chotěboř patří. A ještě k té ekonomii. Bylo to myšleno obecně filozoficky, nikoliv levicově. Představ si třeba výběrové řízení na nějaké dobře placené místo. Přihlásí se tři odborníci, všichni tři by bez problémů onu nabízenou funkci zvládli. Vyhraje ale jenom jeden, druzí dva musí a)přijmout hůř placenou práci, b)budou nezaměstnaní, c)musí se za prací odstěhovat jinam nebo alespoň daleko dojíždět. Jeden tedy vyhrál a dva prohráli. Jiný příklad. ve městě jsou tři pekárny a množství i sortiment pečiva jsou více než dostatečné i kvalitní. Přesto přijde čtvrtý pekař a otevře čtvrtou pekárnu. Do několika měsíců zkrachuje buď on sám nebo některá ze tří původních pekáren, protože čtyři pekárny už se ve městě prostě neuživí. Aby jeden vyhrál (nová pekárna), musel jiný prohrát. Toto je stále více evidentní v dnešní společnosti nadbytku. Jak říká Tomáš Sedláček, zkuste totálně přejedenému člověku narvat do pusy ještě jeden další hamburger! Když se u nás začaly ve velkém stavět supermarkety a hypermarkety, odnesli to jako první drobní obchodníci. Ale hned v další etapě začaly krachovat i celé řetězce supermarketů na úkor jiných řetězců, prostě už jich bylo moc. Jedni vyhráli, druzí prohráli. Spotřebu nelze nafukovat donekonečna. Rodina si nemůže každý rok kupovat nové auto. Když si po letech konečně koupím Opla, prohraje Škodovka i Fiat, atd. Snaha vyhrát v těchto soubojích vede firmy i jednotlivce k tomu, aby se snažili vybičovat ke stále větším výkonům. Pokud jde o jednotlivce, jsou tímto na trhu práce handicapovány zejména starší ročníky, které nemohou v nasazení konkurovat těm mladším. Ti mladší pak zase mají problém, aby vedle kariéry ještě stihli založit rodinu a vychovat děti. Na trhu je prostě konkurenční boj, který má své vítěze i poražené. A na závěr ten slibovaný filosofický pohled: je snad člověk na tomto světě proto, aby den ze dne podával stále větší a větší výkony ve snaze obstát v souboji s konkurencí? A moje odpověď: NENÍ! Proto třeba Tomáš Sedláček kritizuje, že jsme si udělali modlu z neustálého hospodářského růstu. Ovšem nevím, jak dosáhnout toho, aby součástí kritérií pro multikriteriální optimalizaci života byly ještě jiné hodnoty než ty ekonomické.
8. komentář napsal(a) Jirka C. dne 22.03.2009 v 19:26
90.183.117.12
No jo, jenže zastupitelům nikdo přece nenadiktoval, CO má být součástí jejich účelové funkce, KTERÁ kriteria ji budou tvořit a jakou budou mít VÁHU. Každý si ji utváří uvnitř a podle ní se rozhoduje. Politické vyjednávání je pak vlastně přemlouvání ke změně vah jednotlivých kriterií tak, aby bylo dosaženo průchodného kompromisu, přijatelného pro většinu, potřebnou ke schválení toho či onoho. Průšvih občas může vzniknout i tím, že se lidé rozhodují jakoby zcela iracionálně, bez zřejmého důvodu, náladově, protismyslně, citem. Obávám se, že tento způsob rozhodování je vlastní většině lidí. Ti více či méně své účelové funkce neposlouchají a častěji než jimi se řídí citem či instinkty. Důvodů pro to může být celá řada - informační deficit, nedůvěra, nebo naopak víra ve sliby, soucit, osobní vazby nebo i ten zpropadený charakter. Může to být dobrá zpráva pro tebe, Milane, protože materiální prospěch jako kriterium tak často dostane na frak. To, co popisuješ, jsou ale základní kameny volného trhu - konkurence, která má fungovat jako hybný motor kapitalismu, včetně trhu práce. Stejně jako my klademe vyšší stále nároky na výrobky a služby jsou samozřejmě kladeny stále vyšší nároky na lidi, kteří ty výrobky vymýšlí a vyrábí a kteří ty služby poskytují. Jinak v konkurenci neobstojí. Kapitalismus nikomu nezajistí automaticky blahobyt a tak záleží nejen na tom, jaké má schopnosti, ale s čím se kdo spokojí a co je tomu schopen a ochoten obětovat. Někomu nestačí 100k/měsíc a někomu stačí třeba i sociální dávky. A co se týká EU - to asi není nějaká dobrá vůle EP po konsenzu, ale čirá nutnost, tedy - dokud nebude ratifikována Lisabonská smlouva.
9. komentář napsal(a) David Macháček dne 22.03.2009 v 20:06
89.24.91.202
Vážený pane Císaři,vy si myslíte, že nevím, zda Bradlo nějak Krásnému kompenzovalo získané lesy. Mohu vás ujistit, že po prostudování relevantních dokumentů vím. Vím, že nekompenzovalo. Bradlo lesy získalo zdarma.Omlouvám se za svou natvrdlost, ale nepochopil jsem, proč se opakovaně odvoláváte na předválečné uspořádání. Hranice obce Krásné nezměnila válka, ale komunistická kolektivizace.
10. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 22.03.2009 v 21:24
193.86.172.167
Jirko, on i ten volný trh selhává. Místo stále kvalitnějších výrobků a služeb dostáváme poslední dobou stále větší šunty. V honbě za snižováním cen, tedy nákladů, každý ošidí co se dá i co se nedá. Když si pak místo jedné pračky na 20 let musíš koupit 4 levné a méně kvalitní pračky, každou na 5 let, dostane na frak minimálně ekologie. Ložiska nerostných surovin se drancují 4x rychleji a 4x rychleji se plní i skládky. To asi bude tím, že většina spotřebitelů a tím pádem i firem zapomíná kvalitu životního prostředí zapojit do své účelové funkce. V supermarketu si zase můžeš koupit sýr z umělé hmoty, pardon z rostlinných náhražek, a protože s sebou nemáš brýle a ani čas číst minipísmenka na obalu, rozhodneš se podle nižší ceny, která je naopak zdůrazněna čísly velkými. Borůvky jsou zdravé na oči, proto si rád koupíš borůvkovou marmeládu z jablek, umělého aromatu a umělých barviv. Tak takhle si ten hybný motor kapitalismu nepředstavuji a pokládám ho naopak za naprosté selhání tržních mechanismů. Ony sice fungují, ale dávají jiný výsledek, než bychom si přáli.
11. komentář napsal(a) Václav Pravda dne 23.03.2009 v 23:03
78.102.149.161
Ale pane Linharte, vždyť to není pravda. To jsou jen řeči lidí deformovaných socialismem. Existuje kvalitní zboží, ovšem je dražší. Například spousta výrobců dnes vyhrává tím, že do potravin dávají méně umělotin. Nakupuji v Albertu poměrně často a už dlouho a ten příklon k rozumné kvalitě za rozumnou cenu tam vidím. Pravda je, že hodně lidí (možná většina) dává přednost (ať už z jakýchkoliv důvodů) tomu nejlevnějšímu. Ale neznamená to, že existuje jen to ošizené. I ten příklad s pračkami je mimo. Vy pomíjíte další vlivy. Co spotřeba prášku a vody, která se u praček znatelně snižuje? Co snížené opotřebení oblečení, praného ve studenější vodě? Nižší spotřeba elektřiny? Nižší hlučnost? Za dvacet let jsme někde úplně jinde a kdo dnes používá deset let starou pračku, tak možná poškozuje prostředí víc, než ten, kdo si koupí novou. Říkám možná, protože to nevím. Vy to všechno víte s jistotou?
12. komentář napsal(a) Václav Pravda dne 24.03.2009 v 00:06
78.102.149.161
A ještě k Vašemu dalšímu nářku výše. Zřejmě jste ještě nepochopil, co je to trh. Nejste sám, bohužel je takových lidí plná republika. To, že přijde čtvrtý pekař, neznamená nutně, že nahradí jednoho z předchozích tří. Opět to berete jako uzavřený systém s konstatními vstupy a výstupy, bez dalších vlivů, bez vlastního vývoje, ale tak to není. Tlak čtvrtého pekaře může znamenat, že stávající pekaři, kteří doteď měli "jistotu", se začnou víc snažit, například vymýšlením nových druhů pečiva. To neznamená, že se to pečivo nesní kvůli nasycení zákazníků. Protože to nové pečivo třeba nahradí jiné ze supermarketu nebo najde mezeru, která existovala (třeba rohlík z biomouky pro lidi, kteří dosud kupovali jen biorýži, protože nic jiného bio nemohli ve svém městě pravidelně koupit). Další možností je prodloužit otvírací dobu, vylepšit prostředí v krámě, být příjemnější na zákazníky, kteří díky lepším službám a prostředí akceptují vyšší cenu, zavést donášku do domu, začít prodávat na kulturních akcích čerstvé pečivo, hledat nové odběratele mimo město, hledat úspory, ... Vy snad budete chodit do staré cukrárny jen proto, že je stará a že tam byla dřív? Nebo raději půjdete do zbrusu nové, která bude mít stejné zákusky a budou tam mít prostředí mnohem víc lákající k posezení? Zákazníci těch pekařů budou spokojenější, to je také jeden ze zisků (nefinanční). I ti pekaři to nemusejí brát jako nevýhodu, vždyť snad většině lidí je příjemné, když něco nového vymyslí, něco se jim podaří. Také je konkurence lépe připraví pro budoucnost, proti další konkurenci, která jistě přijde, ať už v podobě dalšího supermarketu nebo v podobě pěstitele úžasně chutných brambor nebo prostě jen v podobě pátého pekaře. Nelze očekávat, že se to nestane. I kdyby ale jeden z těch pekařů nezvládal, neuměl se přizpůsobit a něco nového vymyslet a zkrachoval by, neznamená to, že čtvrtý pekař je vyvrhel nebo že trh je nespravedlivý a špatný. Pokud není deformovaný politikou, zločinem, přílišnými omezeními, ... A pokud stát a další instituce vytvářejí podmínky pro přechod, pomoc, snadné začínání, možnost se poradit, získat peníze. Zkrachovalý pekař může zkusit otevřít pizzerii, palačinkárnu, nechat se zaměstnat u konkurence, včas se spojit s konkurencí, ale i začít opravovat kola, dělat cokoliv jiného. Samozřejmě i tak se může stát, že jeden ten pekař špatně dopadne přes všechny pomocné a záchranné systémy. Může dokonce spadnout do dluhů, rozvést se, stát se alkoholikem a trápit své děti. Ale jak to chcete řešit? Podporou jeho neschopnosti? Omluvou jeho chyb? Přerozdělováním od těch tří lepších pekařů? Nebo snad zákazem otevření čtvrtého pekařství? Vymezením rajónů? Předepisováním cen a nabídky? To je spravedlivé a správné? Bohužel je takových mezi námi spousta a neustále nás vrhají zpět, blíž k frontám na vánoční mandarinky, jízdní kola a toaleťák v ruličkách. Netvrdím, že u všeho lze nechat působit jen trh, ale mělo by zůstat u pobídek, koncesí, splnění nutných podmínek, podpory apod., tam kde jsou k tomu důvody. Nikdo nemůže garantovat všem neměnnou jistotu. Jediná jistota je změna.
13. komentář napsal(a) Jilda dne 24.03.2009 v 11:49
194.228.196.194
Stopro, že alespoň jeden ze tří pekařů je natolik vlivný, aby čtvrtý pekař k pekaření nezískal potřebné papíry... :-)
14. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 24.03.2009 v 20:55
193.86.172.167
Pane Pravdo, s Vašimi teoretickými znalostmi už musíte mít vydělané desítky, možná stovky milionů, že? Škoda, že padla vládla, jinak by Vás Mirek Topolánek určitě přibral do poradní skupiny NERV. Nehodlám všechno komentovat, snad jenom ty pračky. Minulý týden jsem v rádiu poslouchal výsledky spotřebitelských testů a tam konstatovali, že čím novější pračka, tím hůř pere. Čím úspornější a ekologičtější pračka, tím hůř pere. Všechny levné a středně drahé pračky jsou nad míru hlučné. Nejlépe prala pračka, která dělala největší rámus. Takže nás neviditelná ruka trhu dovedla až k tomu, že nejvíce se prodávají pračky, které vlastně neperou. To je totiž stejný princip, jako když lidem namontujete do bytů měřáky spotřeby tepla na jednotlivé radiátory. Většina lidí začne okamžitě šetřit, utěsní okna a radiátory pouští co nejméně. Pak se diví, když jim v místnostech vyrazí plíseň. A chudáci sousedi, kteří se chtějí ohřát, těm stoupne spotřeba na dvojnásobek, protože mají ze všech stran od spořivých sousedů studené zdi a naopak ještě zadarmo svým sousedům jejich zdi takto temperují. Na základě této zkušenosti s tržně se chovajícími domácnostmi ve většině panelových domů jsme si v našem panelovém domě tyto individuální měřiče tepla vůbec nenainstalovali! Aby to prostě někoho nesvádělo šetřit na úkor sousedů. A přeci se vrátím ještě k těm pekařům. Chceme-li modelovat nějakou situaci, musíme ji napřed zjednodušit, to snad víte. Prohra je už v tom, že ten pekař, který zkrachuje, musí svoji pekárnu předělat na picérii (další investice) nebo se dokonce musí dát zaměstnat (ztráta nezávislosti, nižší příjem). Samozřejmě, že neumře hlady on ani jeho rodina. Ale je donucen ke změnám, které nechtěl, zatímco druzí dva pekaři žádné změny dělat nemusejí. On má třeba smůlu jenom v tom, že jeho pradědek postavil pekárnu na vzáleném konci vesnice, který se mezi tím vylidnil. To však pro můj příklad nebylo to podstatné. Podstatné bylo, že když se má uchytit čtvrtý pekař (tedy vyhrát) musí jeden z původních tří skončit s pekařinou (tedy prohrát). Úspěch jednoho je zákonitě neúspěchem druhého a vůbec není třeba hodnotit, nakolik byl ten či onen úspěch a neúspěch spravedlivý.
15. komentář napsal(a) Roman Juránek dne 24.03.2009 v 21:23
77.104.214.2
V rychlosti jenom body, které mne napadly při čtení názorů pana Linharta:Pane Linharte, vyčítáte panu Pravdovi teoretizování, ale Váš citát: "Podstatné bylo, že když se má uchytit čtvrtý pekař (tedy vyhrát) musí jeden z původních tří skončit s pekařinou (tedy prohrát). Úspěch jednoho je zákonitě neúspěchem druhého a vůbec není třeba hodnotit, nakolik byl ten či onen úspěch a neúspěch spravedlivý." je naprosto stejné teoretizování. Zkuste to napravit. Cechovní systém, který nepustí konkurenci do oboru, státní regulace živností? Napadá Vás něco?O příspěvek výše říkáte: "v Českém parlamentu válcovat poměrem 101:99" - jaký je Váš názor na většinový systém, ten by ze stejného výsledku voleb udělal něco jako 130:70. Válcuje v Anglii většina menšinu? Je to demokracie? Máme věští demokracii než Anglie, nebo menší? Padla vláda. Je normální, že její pád (ale i vznik) ovlivní jeden člověk? Je jeho demokraticky získaná moc přiměřená?Mohl byste napsat seznam obchodních řetězců, které začaly krachovat? Kde stojí prázdné supermarkety a kolik jich je?
16. komentář napsal(a) Václav Pravda dne 24.03.2009 v 22:15
78.102.149.161
Nemusím mít vydělané milióny. Dokonce nemusím být ani úspěšný a to z mnoha možných důvodů - nemusím umět převést teorii do praxe, jsem neschopný, měl jsem smůlu, nezajímá mě mít milióny, mám jiné priority v druhu práce, úplně se ve své teorii mýlím (mimochodem není moje, zastávají ji různí ekonomové), ... Ale ty Vaše zkreslené a ubrečené řeči mi opravdu stály za to se po hodně dlouhé době ozvat, abych se nemusel stydět, že proti takovým názorům aspoň nenapíšu, když už proti nim neudělám nic jiného. Jesti chcete tvrdit, že všechny dnešní pračky perou hůře než ty deset nebo dvacet let staré, jestli chcete tvrdit, že neexistují kvalitní pračky, tak by pomohlo doložit konkrétní údaje více než z jednoho spotřebitelského testu. Já říkám jen to, že je nutné vzít v úvahu více vlivů, než jen to, co jste psal. Možná by skutečně bylo lepší mít pračky, co vydrží 20 let, nevím. A ještě je mi divné, že zrovna Vy s tímto názorem jste byl a zřejmě jste i nadále, podporovatelem utrácení za nové věci v Chotěboři, na které Chotěboř nemá peníze a nemá pro ně ani odpovídající užití a odůvodnění. To, že ten jeden pekař PŘÍPADNĚ (že bych málo vysvětlil možnosti ukazující, že příchod čtvrtého nemusí nutně znamenat likvidaci jednoho z původních?) zkrachuje, nemusí být pro něj prohra. Může to být výhra, v nové práci se mu může dařit mnohem lépe a to nemyslím jen výdělek, ale třeba větší pohodu a zdravější životní styl, volné večery nebo naopak ranní pospání, ... A ten příchozí nemusí nutně vyhrát, protože může být úspěšný finančně, ale za cenu ztráty koníčka, rozpadu manželství, infarktu... Neúspěch a úspěch zjednodušujete na jednoznačnou prohru a výhru v podobě krachu a zbohatnutí. Tento Váš přístup je ale v rozporu s Vaším odvoláváním se na to, že je třeba zohlednit i filozofii a teologii. Vy sám v příkladu s pekaři nezohledňujete vůbec nic dalšího. Nesouhlasil bych ani s filosofií a už vůbec ne s teologií, ale souhlasil bych s tím, že nemá jít jen o zisk finanční/materiální. A řadě lidí také nejde jen o tento druh zisku, k úspěchu nemusí být člověk svině, trh sám o sobě není fuj, vydělané peníze a zisk nejsou sprostá slova, úspěch jednoho není prohrou druhého, málo kvalitní věci se nevyrábějí naschvál ze zlé vůle ohavných vyděračských kapitalistů, ale protože je většina lidé chce (je ochotna zaplatit jen ty levné méně kvalitní).
17. komentář napsal(a) Patrik dne 25.03.2009 v 13:29
77.104.214.2
Pane Linharte, pokud někoho "plísníte" za teoretické znalosti bez vydělaných milionů, jak jste na tom finančně Vy? Jakou že to velkou firmu s velkými obraty máte? Já bych měl k věci jen něco málo. Nad hodnocením současných praček, které jste v rádiu slyšel, se musím pousmát. Ale když to říkali v rádiu...Spíš bych chtěl k tomu teplu v paneláku. Co píšete je samozřejmě nesmysl. Pokud někdo začne méně topit, protože má nová okna a dobrou izolaci, neznamená to, že má doma zimu. Jen mu prostě stačí topit méně. Ale byt má svou teplotu stále stejnou. Takže ta studená zeď... No..... A ta plíseň? Pokud je někdo naiva a doma vaří, pere, koupe se a vůbec v zimě nevětrá, tak pak ať se nediví, že má plíseň.
18. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 25.03.2009 v 21:56
193.86.172.167
To Roman, Václav and Patrik: Pánové, vidím, že jste nepochopili nebo nechcete pochopit smysl mé úvahy, takže každá další diskuse je zbytečná. Vaše svaté nadšení pro tržní hospodářství bych zařadil někam do roku 1994. Patriku, samozřejmě že mnoho lidí chce ušetřit za každou cenu, takže ani nevětrá. Pokud jde o spotřebitelské testy, myslím, že se dělají důkladně a dá se jim věřit. Například úsporný progam = kratší program = hůř vyprané prádlo. Malá spotřeba vody = špatně vymáchané prádlo, atd. Václave, stačí číst noviny, co všechno se v těchto letech staví v okolních městech na Vysočině (i v těch docela malých) z dotací EU. Kam se na ně Chotěboř hrabe! A nezdá se mi, že v těch druhých městech by pro tyto stavby měli lepší využití než v Chotěboři, spíš menší. A o ohavných kapitalistech vůbec nebyla řeč. Řeč byla spíše o celkovém směřování naší civilizace.
19. komentář napsal(a) Roman Juránek dne 26.03.2009 v 08:37
77.104.214.2
To Milan Linhart: Sice nevím, kde jste z mého příspěvku vyčetl svaté nadšení pro tržní hospodářství verze 1994, ale o jedno prosím: ten seznam prázdných hypermarketů kdybyste mohl vyjevit. Děkuji.
20. komentář napsal(a) Jilda dne 26.03.2009 v 11:40
194.228.196.194
Jen nejapná poznámka: 1) Taky jsme vyměnili bezmála dvacet let starou (stále funkční) philipsku za novou indesitku, ta nová je v určité krátké fázi hlučnější (páč má x krát vyšší otáčky), ale jnak pere lépěji a radostněji, ale hlavně o moc levněji (páč platíme vodu, elektřinu i ty prášky). Takže ne všechno, co je nové, je špatné (není to už samo o sobě nesmysl). 2) Náš byt je vytápěn dálkově, teplotu hlídají "chytré přístroje" (i v zimě tam máme tzv. na trenýrky - ale nenosíme je), přesto radiátory bývají dost často studené, neboť ty "chytré přístroje" samy vědí, kdy je třeba topit a kdy ne, aby tam bylo pořád stejně. A to ještě přes noc v ložnici i v zimě necháváme otevřenou ventilačku (přístroji řekneme, aby v ten čas netopil), přičemž ráno není v místnosti taková zima, že by se člověku nechtělo z podpeřiny (klidně lze chodit i v těch trenýrkách) - a to jsme zimomřivá rodina. Je to zkušenost už třetí zimy, avšak pořád nevycházím z údivu, že je něco takového možné (po tom, co jsem zažíval předtím). Chováme se naprosto tržně, vybrali jsme to, co je pro nás nejlepší, i když byla počáteční investice vyšší. Prostě to funguje... Přičemž samozřejmě víme, že když budeme odebírat méně tepla, teplárna nám ho zdraží. Taky se chová tržně. Tohle ale nesouvisí s tématem, tak to Jirko C. klidně smaž.
21. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 26.03.2009 v 23:31
193.86.172.167
Nevím, jestli jsou někde prázdné markety, ale z řeězců už tady skončil například Carefur, Julius Meinl, Delvita a Discont Plus. Nejvíc však skončilo malých prodejen potravin, které byly lehce dostupné zejména důchodcům. Stačí zavřít oči a v duchu si projít Chotěboř a pak ještě její místní části. Víte, jak daleko dnes musí důchodce ze Skřivánku šlapat pro housky?
22. komentář napsal(a) xxx dne 27.03.2009 v 07:24
89.190.43.53
Pane Linharte, je vidět, že jsou vaši kámoši Pablbek se svým kašpárkem piráthem. Vaše ospověď je naprostý blábol.
23. komentář napsal(a) Roman Juránek dne 27.03.2009 v 08:08
77.104.214.2
To M. Linhart: A kde jsou ty prázdné hypermarkety po Carefouru, Meinlu a Delvitě. Pokud má pravdu Vaše teorie, že zkrachovaly proto, že už nebyl kdo by v nich nakupoval, tedy už nešlo navyšovat spotřebu, tak někde musí prázdné stát. Kde?
24. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 28.03.2009 v 20:09
193.86.172.167
Koupily je jiné řetězce. Jedni vyhráli, druzí prohráli.
25. komentář napsal(a) Roman Juránek dne 28.03.2009 v 21:43
77.104.214.2
Když Vám za částku X Kč dodám Y m2 podlahy. Kdo vyhrál a kdo prohrál?
26. komentář napsal(a) xxx dne 29.03.2009 v 05:16
90.183.117.9
Pane Linharte, ti, kteří koupili řetězce v ČR, uvolnili svoje místo pro ty koupené jinde..... váš rozhled je neuvěřitelný.
27. komentář napsal(a) Milan Linhart dne 29.03.2009 v 20:11
193.86.172.167
To Roman: Prohrála by Vaše konkurence, protože bych určitě vybíral z více nabídek. Jestli jsem vyhrál já, by se prokázalo až dodatečně podle kvality, splnění termínu apod. Třeba budu nadšen a třeba mne bude mrzet, že jsem nezvolil jinou nabídku.