Vernisáž chotěbořáka L.Málka ve Ždírci (01.12.2009) 
S prvním prosincovým dnem přišel i první adventní kulturní zážitek, byl jsem pozván od svého kamaráda Ládi Málka na vernisáž jeho autorské výstavy ve ždírecké galerii Vysočina.
Pestrost témat, formátů i použitých technik. Portréty, květiny, zátiší i půvabné krajinomalby. Tak je snad možno velice stručně charakterizovat jistě zajímavou výstavu děl tohoto amatérského autora, který se věnuje této zálibě již mnoho let, prakticky od svého mládí. Dlužno říci, že mě jeho obrázky oslovily, zejména krajinomalby, které mám obecně z výtvarné tvorby asi nejraději. Obecně se mi totiž líbí zejména takové obrazy, na kterých je poznat, co na nich je, a nesnaží se být za každou cenu módní. Na kterých je poznat, že je autor nedělal prvoplánově "na kšeft", ale z vnitřní potřeby vytvořit něco hezkého. Na kterých je poznat talent i poctivé řemeslo, cit pro kompozici, barvy, tvary, světlo a stín. Cítím vždy velký obdiv k autorovi, kterému se podaří svými obrazy oslovit, potěšit a pohladit. Mám za to, že se to Láďovi určitě podařilo. Není také bez zajímavosti, že na této akci Láďa úplně poprvé nabízí většinu vystavovaných obrazů k prodeji.
Úctu autora k tradicím, tradičním malířským postupům, metodám a starým kulturám vkusně podtrhlo úvodní kulturní vystoupení hráče na didgeridoo (čti didžerido), údajně nejstarší hudební nástroj vůbec, prý se na něj hrálo již před 40.000 lety! Jedná se o dutý kulatý kus z tvrdého dřeva, dlouhý asi 1 - 1,5m, do kterého se rty vyluzují rytmické či modulované zvuky.
Mohu tedy všem chotěbořákům i nechotěbořákům návštěvu této výstavy doporučit, i když je škoda, že nemáme alespoň takovouto galerii v chotěbořském centru, a chotěbořští výtvarníci ( a že jich není málo) tak vystavují jinde.